Cyril a metoděj

 

    

  Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj, označováni někdy jednoduše jako Soluňští bratři, jsou známí jako Apoštolové Slovanů nebo také Slovanští věrozvěstové. V rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk (pro který Konstantin vytvořil písmo hlaholici). Papež Lev XIII. je v roce 1880 svatořečil, a roku 1981 je Jan Pavel II. prohlásil spolupatrony Evropy. Navíc jsou i hlavními patrony Moravy. V Česku se slaví svátek Cyrila a Metoděje 5. července,

  Svatý Konstantin (řecky Κωνσταντίνος, Konstantinos), zvaný Filosof (827 v Soluni – 14. února 869 v Římě), mladší z obou bratrů, byl jedním z nejvýznamnějších učenců své doby, vynikajícím teologem, řečníkem a polyglotem. Působil jako profesor filosofie v Konstantinopolia úspěšně vedl několik zahraničních náboženskopolitických misí a mnoho teologických disputací. Několik let žil v klášteře společně se svým bratrem a v té době začíná také jejich společná činnost. Jako mnich však vstoupil do kláštera až krátce před svou smrtí v Římě, kde přijal řeholní jméno Cyril (řecky Κύριλλος, Kyrillos; latinsky Cyrillus), pod nímž je známější.

  Svatý Metoděj (řecky Μεθόδιος, Methodios; latinsky Methodius) (813 v Soluni – 6. dubna 885 na Moravě), křestním jménem Michal, starší bratr Konstantina, byl zpočátku byzantským státním úředníkem, později mnichem v klášteře, kde přijal jméno Metoděj. Během společného pobytu v klášteře se stal patrně nejbližším spolupracovníkem svého bratra, se kterým se pak účastní zahraničních cest ve službách Byzance. Po Konstantinově smrti se ujal vedení velkomoravské misie a završil jejich společné dílo, které hájil až do své smrti. Jedním z jeho největších úspěchů bylo zřízení moravsko-panonské arcidiecéze, jejímž prvním arcibiskupem se stal.

  Celý středověk byli oba bratři považováni za biskupy, nyní nad jejich biskupskou hodností nepanuje shoda. Až do poloviny 19. století byli svatí Cyril a Metoděj běžně označováni staročeskými jmény Crha a Strachota. Crha vzniklo z Cyril; Strachota špatným překladem: řecké Methodios bylo mylně přikloněno k latinskému metus („strach“) a přeloženo.

 

 

   Konstantinův vstup do kláštera v Římě, řeholní jméno a smrt (869)

  "V Římě se zdrželi bratří až do roku 869," říká Palacký. Konstantin však ochuravěl, odřekl se další práce ve Slovanstvu, těžce nemocný (vyčerpaný mj. i neustálými hádkami se západním klérem, který na něho zle dotíral kvůli tomu, že se na Moravě slouží bohoslužby v místním jazyce, kdežto tito západní klerici (trojjazyčníci) trvali na tom, že se bohoslužby smějí vykonávat jen v těch třech jazycích, v nichž nechal Pilát napsat nápis na Kristův kříž: hebrejsky, řecky a latinsky; sv. Konstantin-Cyril tento názor nazýval „pilátnictvím“ a „trojjazyčnou herezí“). Před svojí smrtí, v době, kdy již věděl, že zemře, vstoupil Konstantin do kláštera a přijal řeholní (mnišské) jméno Cyril (Kyrillos).Zemřel padesát dní po vstoupení do jednoho z řeckých klášterů v Římě, 14. února roku 869, ve věku dvaačtyřiceti let na tuberkulózu (nemoc, na kterou trpěl).

 

   

 

  Zřízení arcibiskupství (869-870)

  Ikona zobrazující sv. Cyrila a Metoděje

Svatí Cyril a Metoděj, Karlův most, Praha

   V polovině roku 869 vydal papež bulu Gloria in excelsis Deo (Sláva na výsostech Bohu) adresovanou Rastislavu a Svatopluku a Kocelovi, ve které schválil slovanskou liturgii. Metoděj byl vyslán coby papežský legát do Panonie, aby s Kocelem dojednal papežův návrh na zřízení nové samostatné panonské diecéze. Papež měl v úmyslu obnovit někdejší sremskou arcidiecézi se sídlem v Sirmiu. V Mosaburgu byl vřele přivítán, Kocel s návrhy bezvýhradně souhlasil a ihned vypověděl salcburského archipresbitera Riphalda a církevní správou Panonie pověřil Metoděje. Ten se krátce nato vrátil do Říma s Kocelovou kladnou odpovědí a s jeho dvaceti vyslanci, kde byl na podzim 869 vysvěcen na biskupa a jmenován prvním arcibiskupem panonsko-moravské arcidiecéze. Z Říma do Panonie se tedy Metoděj vracel (po Vánocích roku 869) už coby arcibiskup a papežský legát s bulou, v níž jednoznačně stálo, že země knížat Rostislava, Svatopluka a Kocela náležejí pod správu římského stolce. Po tříměsíčním zdržení v Panonii se Metoděj vydal na Moravu.
Události v letech 870-873

 


Metodějovo zajetí

V roce 870 se Rostislavův synovec Svatopluk.pověřený panováním nad Nitranským knížectvím (samosprávná součást Velkomoravské říše) spojil s Východofranskou říší, zajal Rostislava a vydal jej Frankům. Rostislav byl oslepen a uvězněn v některém z bavorských klášterů, snad v klášteře sv. Jimráma v Řezně, kde zanedlouho zemřel.

 

   Do této politicky složité doby se vracel Metoděj přes Panonii pokračovat ve svém poslání. Pravděpodobně ještě během cesty na Moravu byl zajat Franky a v roce 870 povolán na církevní sjezd nejspíš do Řezna, kde s ním byl započat proces, který podnítil Ludvík Němec. Metoděj byl sesazen a odsouzen na doživotí. Poté ho dopravili patrně do Ellwangenu, kde ho v klášterní pevnosti věznili v otevřené jámě dva a půl roku. Osvobodil ho až papežský zásah. Metoděj je na příkaz papeže Jana VIII. propuštěn a znovu dosazen do čela arcidiecéze. Stalo se tak roku 873, kdy se arcibiskup Metoděj ujímá správy všech moravských chrámů a kleriků. (Za moravské sídlo arcibiskupa jsou často považovány dnešní Sady u Uherského Hradiště).

 

   Poznámka : polský papež Jan Paweł II. se vlastním jménem jmenoval Karol Wojtyła. 18. květen 1920 Wadowice – 2. duben 2005 Vatikán) byl polský katolický duchovní, jenž se postupně stal pomocným biskupem (1958–1963), arcibiskupem krakovským (1964–1978), kardinálem (1967) a od 16. října 1978 až do své smrti prvním slovanským a po 455 letech prvním neitalským papežem.

 

Zdroj : cs.wikipedia.org/wiki/Cyril_a_Metoděj

 

cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Pavel_II.